 |
|
|
Tři
zázraky Santuario de Chimayo
(New Mexico, únor 2001)
foto a text: Radek
Adamec
Santuario de Chimayó, Chimayo, New Mexico
oficiální
link
mapa
další fotky
Stará
žena neslyšně poklekla a úzkou štěrbinou rozpraskaných
rtů odříkala modlitbu. Pak namáhavě vstala a
šouravým krokem splynula s okolím. Místo u klekátka
brzy zapraskalo pod náporem dalšího těla. Dřevěný
panáček Santo Niňo s netečným výrazem loutky
přijal další z vroucích přání smrtelníků.
Santo Niňo, ztracené dítě. Jeden ze tří zázraků
katolické svatyně El Santuario de Chimayo jinak
také nazývané americké Lourdy v úpatí novomexických
hor Sangre de Christo.
Zázrak první
Kdo by hledal v Chimayo jiné, než naboženské
vytržení, je na špatné adrese. Viditelnou chudobu
vesničanů podtrhují cedule varující před zloději.
Nechybějí ani v těsné blízkosti primitivního
kostela, za jehož hliněnou branou stojí veledůležitý
kříž.
Pověst tvrdí, že je před dvěma sty lety vykopal
španělský farmář Don Bernardo Abeita. Hnán neodbytnou
myšlenkou dal se do kopání v místě, kde mu jakoby
náhodou úvizl pluh. Kromě kříže nalezl i cáry
kněžských rouch, které podle jiné pověsti patřily
dvěma umučeným katolickým mnichům. Don Bernardo
se cítil osvícen. Zázraky rozhodně plýtvat nehodlal
a tak kříž ubytoval do narychlo zbudované modlitebny.
Expertiza
Psal se rok 1813 a od nálezu uplynulo jen pár
roků. A jelikož kopání křesťanských symbolů
nebylo ani na počátku devatenáctého století
tak obvyklé, putoval chimayský krucifix na expertizu
ke klerikům do Santa Cruz. Kříži se ale vůbec
do města nechtělo. Třikrát svému přepravci po
cestě zmizel. Nu, a nakonec se objevil na dně
hliněné jamky přístřešku, který mu Don Bernardo
před časem vystavěl. V té chvíli už i katoličtí
hodnostáři zvětřili, že mají co do činění se
skutečným zázrakem. A kyž tedy nemohl krucifix
do města, postavili mu v Chimayo nový kostelík
a později opravdový kostel. To proto, že poutníků
začalo nebývale přibývat. Kříž totiž začal léčit...
Zázrak druhý
Nápor mrzáků, slepých a jinak nemocných lidí společně
s poutníky rostl geometrickou řadou. S přibývajícími
lidmi se bleskově šířila i pověst svatyně. A tehdy
se také objevil nový zázrak. Tentokrát jím byla
samotná hlina z dolíčku, v nemž dříve kříž spočíval.
Poskytovala stejně hojivou úlevu jako kříž samotný.
Nejlepších účinků bylo dosaženo a nutno říci,
že je údajně stále dosahováno po namazání nemocných
částí těla nebo přímou konzumací zeminy.
Zázračná jamka, kterou patrně pravidelně doplňuje
místní kněz, se rovněž dočkala svého jména - El
Posito. Nedokážu si to jinak vysvětlit. Kdyby
si pouhá třetina z tříset tisíc návštěvníků za
rok nabrala třeba i jen do nepatrné kapsičky (a
já viděl malého chlapce s pětikilovým pytlíkem),
musela by se modlitebna dávno propadnout po vzoru
hornických měst. Notabene, když "dolování"
probíhá bez přestávky dobrých 200 let.
Zázrak třetí
Zbývalo nakonec vyřešit jen krutý úděl neplodných
žen a mužů. O ty se postaral třetí, poslední a
časově nejmladší zázrak požehnaného místa - Santo
Niňo, soška zázračného dítěte, které nosí dárečky.
Jeho původ je zmatečný. Některé zdroje se zmiňují
o poutnících, kteří děťátko přinesli až z Quatemaly.
Odhozené berle, slepecké hole, zašlé fotografie
šťastně narozených ratolestí. Amulety, rudě planoucí
svíce a obrázky svatých. Pozoruhodná výzdoba stěn
chimayského kostela a všehochuť kultovních předmětů
nejvíce připomíná rituální místa woo-doo a teprve
v poslední řadě katolický kostel.
Abych nezapoměl. V Chimayo stojí ještě jeden zázrak
- totiž restaurace New Mexican, která je témeř
všemi průvodci považována za vůbec nejlepší v
celém Novém Mexiku.
Fakta o El
Santuario de Chimayo:
počet návštěvníků: 300 tisíc ročně
otevřeno: denně - květen až září (9-18), říjen
až duben (9-16)
kde: 25 mil severně od Santa Fe, v Espaňole doprava
po silnici č. 76
foto a text: Radek
Adamec
Santuario de Chimayó, Chimayo, New Mexico
oficiální
link
mapa
další fotky
|
