Chicago:
svérázné umění na Cermak Plaza - pojmenované
po starostovi Antonínu Čermákovi
Češi
v Americe: život mimo zákon
Část
druhá:
Stručná historie českého Chicaga
Chicago,
Illinois: červenec 2000
foto a text:
Radek Adamec
část: 3:Chamtivost
na březích Mississippi 1:Chicago:
příležitost za oceánem Ve větším počtu začali Češi
a Moravané odcházet do Ameriky zejména po roce
1848. U Michiganského jezera , kde se rodila dynamická
metropole Chicago, se poprvé objevují kolem roku
1852. Příliv osadníků do města
koncem století pokračuje. Vedle illinoiské
metropole míří nejvíce Čechů také
do Texasu. Sčítaní lidu na přelomu století
ukazuje, že ve Spojených státech žije na 350 tisíc
Čechů a Moravanů. Komunita se rozrůstá
a před první světovou válkou se její
počet přehoupl přes půl milionu
lidí.
Češi v Chicagu v té
době drží při sobě. Nezapomínají
na zemi, odkud pocházejí a tvrdě bojují
o národní existenci, kterou jim Rakousko-Uhersko
upíralo. Zakládají výpomocné spolky (jakési
kampeličky), obchody, staví školy, kostely,
národní budovy, sokolovny. Vydělané peníze
investují do koupě pozemků a výstavby
domů. V Chicagu během krátké
doby vyrůstají české čtvrtě
jako Česká Kalifornie, Česká Plzeň,
Berwyn, Nový Tábor, Cicero. Pouze v Chicagu
v roce 1915 vydávají krajané bezmála na
čtyři desítky novin, časopisů,
měsíčníků. Na území Chicaga působí
12 samostatných českých farností a funguje
13 českých kostelů. Češi získávají
politický vliv. Nechybějí v chicagské
a illinoiské státní správě a stávají se
i senátory a kongresmany.
V roce
1931 je Antonín Josef Čermák s převahou
200 tisíc hlasů zvolen chicagským starostou.
Rodák z Kladna je však o dva roky později
rukou atentátníka zavražděn na Floridě.
Buď úmyslně na příkaz v Chicagu
vězněného mafiána AlCaponeho, či
náhodou, kdy vlastním tělem zastavil kulku
určenou presidentu F.D. Rooseveltovi. Na
jeho počest se dodnes 22 ulice jmenuje
Cermak Street.
Čhicago:
střet kultur - původní česká je nyní
vytlačena hispánskou
Konec
druhé světové války předznamenal i konec
síly české komunity. Národní symboly přestaly
oslovovat mladou generaci. Z původně
českých Američanů se stále více
stávali Američané se vším všudy. Politická
emigrace po roce 1948 měla ještě
to štěstí spatřit městské čtvrtě,
kde zněla pouze čeština. Pak nastává
úpadek.
Starousedlíci jev vysvětlují jednoduše: staří
umřeli a mladí se zamerikanizovali. Změnili
způsob života, osamostatnili se, vydělali
peníze a odešli do lepších čtvtí.
V původně
českých čtvrtích došlo navíc k poklesu
cen pozemků, čehož využili mexičtí
emigranti a během dvaceti, třiceti
let prakticky vytlačili zbývající menšiny.
S nástupem Mexičanů roste kriminalita,
boje pouličních gangů a odlišná mentalita.
Z 13 českých kostelů nyní funguje
pouze jeden. I ten je však mexický a nedělní
mše ve španělštině. Češi mají
nárok v sobotu v podvečer. V neděli
se mohou v malém počtu pomodlit v domácí
kapli Velehradu ve čtvrti Cicero. V posledním
z duchovních center českého Chicaga,
které dodnes pod vedením pátera Vojtěcha
Víta a nyní pátera Dušana Hladíka vydává noviny
Hlas Národa.
Vyklízení
pozic české komunity směrem ven z tradičně
obývaných míst nezastavil ani příchod politické
emigrace v roce 1948, ani později
exulanté po roce 1968. V Chicagu sídlí několik
významných krajanských organizací. Mezi nimi
hlavně vedení Československé národní
rady americké, ústředí Sokola, Ústředna
moravských spolků, nebo také jedna z nejvýznamějších
česko-amerických pojišťoven CSA Fraternal
Life. Samozřejmě také řada drobnějších
zájmových organizací a spolků. Dnes v Chicagu
žije kolem sta tisíc lidí, kteří se stále
cítí být Čechy.