Češi v Chicagu v té době drží při sobě. Nezapomínají na zemi, odkud pocházejí a tvrdě bojují o národní existenci, kterou jim Rakousko-Uhersko upíralo. Zakládají výpomocné spolky (jakési kampeličky), obchody, staví školy, kostely, národní budovy, sokolovny. Vydělané peníze investují do koupě pozemků a výstavby domů. V Chicagu během krátké doby vyrůstají české čtvrtě jako Česká Kalifornie, Česká Plzeň, Berwyn, Nový Tábor, Cicero. Pouze v Chicagu v roce 1915 vydávají krajané bezmála na čtyři desítky novin, časopisů, měsíčníků. Na území Chicaga působí 12 samostatných českých farností a funguje 13 českých kostelů. Češi získávají politický vliv. Nechybějí v chicagské a illinoiské státní správě a stávají se i senátory a kongresmany.

V roce 1931 je Antonín Josef Čermák s převahou 200 tisíc hlasů zvolen chicagským starostou. Rodák z Kladna je však o dva roky později rukou atentátníka zavražděn na Floridě. Buď úmyslně na příkaz v Chicagu vězněného mafiána AlCaponeho, či náhodou, kdy vlastním tělem zastavil kulku určenou presidentu F.D. Rooseveltovi. Na jeho počest se dodnes 22 ulice jmenuje Cermak Street.

V původně českých čtvrtích došlo navíc k poklesu cen pozemků, čehož využili mexičtí emigranti a během dvaceti, třiceti let prakticky vytlačili zbývající menšiny. S nástupem Mexičanů roste kriminalita, boje pouličních gangů a odlišná mentalita. Z 13 českých kostelů nyní funguje pouze jeden. I ten je však mexický a nedělní mše ve španělštině. Češi mají nárok v sobotu v podvečer. V neděli se mohou v malém počtu pomodlit v domácí kapli Velehradu ve čtvrti Cicero. V posledním z duchovních center českého Chicaga, které dodnes pod vedením pátera Vojtěcha Víta a nyní pátera Dušana Hladíka vydává noviny Hlas Národa.

Vyklízení pozic české komunity směrem ven z tradičně obývaných míst nezastavil ani příchod politické emigrace v roce 1948, ani později exulanté po roce 1968. V Chicagu sídlí několik významných krajanských organizací. Mezi nimi hlavně vedení Československé národní rady americké, ústředí Sokola, Ústředna moravských spolků, nebo také jedna z nejvýznamějších česko-amerických pojišťoven CSA Fraternal Life. Samozřejmě také řada drobnějších zájmových organizací a spolků. Dnes v Chicagu žije kolem sta tisíc lidí, kteří se stále cítí být Čechy.