Chtěl jsem nejdříve napsat, že jsem se minule zapomněl
zmínit o tornádech, a proto to musím dnes dohnat, ale
nakonec jsem si to rozmyslel. Pravda je taková, že prostě
zase nemám čas, a protože problematika amerického bydlení,
a ložnic zvláště, je velmi široká, nestačím avizovaný
článek dokončit včas (jo, ještě jsem nezačal, jestli o
tom přemýšlíte takto). Naštěstí jsou tornáda opravdu zajímavá,
takže nějaké informace o nich možná potěší nejednoho čtenáře.
Já jsem například dříve moc nevěděl, jaký je vlastně rozdíl
mezi hurikánem a tornádem; vy ano?
Tornádo není hurikán, ale podobá se mu. Tornádo se také
točí, ale daleko rychleji a je - naštěstí - mnohem, mnohem
menší. Psal-li jsem, že průměr hurikánu se dá měřit ve
stovkách kilometrů, tak průměr tornáda pouze výjimečně
překročí 100 metrů. Nemám žádné údaje o rychlosti větru
uvnitř tornáda, ale musí to být hodně. Ve filmech a filmových
dokumentech to vypadá hrozivě. Je to úzký větrný vír,
sloupovitý nebo mírně kónický (špička dole), viditelný
díky velkému množství absorbovaného prachu a bůhvíčeho
ještě. Tornáda se zdají být vysoká od země až do oblak,
a asi tak vysoká i budou. Ona vlastně v oblačnosti vznikají.
Vyskytují se v oblasti hurikánu, obvykle na jeho náběžné
straně. Jak on se vám ten hurikán točí, tak se v horních
oblastech může protisměrně srazit s nějakou jinou oblačností.
Ty dva systémy se pak po sobě třou - horizontálně - a
roztáčejí vzduch, který je v mezeře mezi nimi. Lze si
to představit jako když se dlaněmi válí váleček z modelíny.
Pokud se válí pořádně a dlouho, vyleze ten váleček z dlaní
a začne se ohýbat dolů (přirozeně). Tak přesně tak se
to stane s tím vzduchem, který se válí mezi hurikánem
a horní oblačností. Jakmile se vyválí do dostatečné délky,
začne se ohýbat k zemi. Ohýbá se, ohýbá, ohýbá, až se
dotkne země. Jednou postavený pak už získává jakousi stabilitu
a putuje dále krajinou vztyčený, jak již jsem psal.
V době aktivního hurikánu upozorňují meteorologové také
na oblasti, kde se očekává, nebo kde se již zjistil výskyt
tornád. Obvykle se mluví tak o třech až o čtyřech. Mohou
být malá, a pak nejsou ničím víc než přírodní kuriozitou.
Za sezónu televizní štáby vždy natočí několik takových.
Společně s hloučkem lidí pozorují, jak si tornádko vykračuje
přes nějaké to pole, aby pak zmizelo nad lesem nebo prostě
jen zmizelo. Velká a silná tornáda se už tak často nenatáčejí.
Ono taky není divu. Každý, kdo ví, že se na něj řítí silné
tornádo, se co nejrychleji uklidí do bezpečí. A pokud
před hurikánem je člověk v bezpečí v podstatě v každém
nezfušovaném domku, tak pro případ tornáda se za opravdově
bezpečné místo považuje jedině solidní sklep. Tornádo
může projet stodolou nebo dřevěným domkem jako fréza.
Já jsem to sice viděl jenom ve filmu, ale věřím, že je
to možné. Proto, jak si často dělám legraci z hurikánů,
tak z tornád mám nahnáno. Mám sice takovou teorii, že
v zalidněné oblasti poseté rezidencemi by tornádo brzy
ztratilo na své síle, ale ruku do ohně bych za to samozřejmě
nedal. Musíme zkrátka doufat, že za dobu našeho pobytu
na Floridě, se s žádným tornádem osobně nesetkáme.
Poznámka: podle posledních zpráv zahynulo při hurikánu
Floyd kolem 300 lidí. Většina z nich však zahynula ne
pod troskami zříceného domu, nýbrž při nějaké automobilové
nehodě. Ty nehody by se bez Floyda patrně asi nestaly,
avšak stejně tak by bylo, kdyby ti lidé zůstali doma.
Příště: Podíváme se na americké bydlení a zvláště
si posvítíme na ložnici.
