Den
šestý:
Everglades
- odjezd
foto
a text:
Radek
Adamec
Pokud
byl náš první den v Hell's Bay poznamenán poněkud
horším počasím a únavou - i tak se nám tam moc
líbilo, pak ráno bylo neskutečné. Obyčejně nevstávám
s prvním sluncem, to jen na cestách - zatím jsem
neobjevil princip, podle kterého se tak děje,
ale i nyní jsem byl na nohou první - přesně řečeno
těsně po šesté. Hladina jako vyžehlená,
obzor nažhavený do temně rudé. Měl jsem napilno.
Zbývalo tak deset minut pohádkových barev - tedy
dost málo na promnutí očí, instalace stativu a
samotného focení. Doufám, že to bude stát za to...
Zase
aligátor
Pak šlo vše ráz na ráz, rychlé světlo a moje dusání
probudilo nocležníky. K snídani byla polévka a
kafe. Sbalení stanu a kolem osmé jsme se dali
na zpáteční cestu. Pro tentokrát daleko příjemnější.
I když těla řvala včerejší únavou, jeli jsme mírně
po proudu a v bezvětří. Měli jsme i štěstí na
aligátory. Jeden se nám mrsknul pět metrů od lodi
a druhý se potopil těsně předtím, než jsme mu
vjeli do tlamy. Volnějším tempem nám cesta trvala
také tři hodiny. Auto čekalo bez ztráty desítky
a hodinu po poledni jsme odjížděli z parku. Mimochodem
Hell's Bay je odvozeno ze slovní říčky: hell to
get in, hell to get out. Volně přeloženo: těžká
cesta tam, těžká nazpět.
Key
Largo
Z Everglades jsme se pustili dále na jih a po
silnici číslo 1 dorazili na první z osrtrůvků
Keys - Key Largo. Loni jsem zde psal o nelegálně
pracujících
Češích. Nyní jsme měli jiné plány. Marcel
měl na pořadu dne nákup šnorchlovací výbavy, neboť
Key Largo, respektive John Penenkamp National
Park, je kupodivu místem s velmi zachovalou kolonií
korálových útesů a Marcel byl pevně rozhodnut
je prozkoumat.
Nákup nebyl složitý. Key Largo je dokonale turistická
oblast se spoutou krámů, restaurací a hotelů a
najít šnorchl, ploutve a brýle nebylo vůbec složité.
Cestou jsme natrefili na velmi příjemný kemp a
ubytovali se. Před cestou jsem osobně obvolal
kolem deseti kempů
a navíc mi zde místo pod stanem sháněl místní
usedlík. Vše bylo marné. Majitelé se vymlouvali,
říkali: "sorry, all is sold out". Povídali,
že mu hráli - není nad osobní přítomnost.
Drzý
hostinský
Po nezbytné hygieně přišel hlad, čili jsme učinili
rozhodnutí ukojit jej dobrými rybami. Večeře nebyla
špatná. Jen jí zpestřil výstup s hostinským. Coby
diplomaté, nemusíme platit v USA daně. To však
zabedněnec odmítl slovy: "všichni platí daně",
a poslal nás k čertu. My jeho také, ale nebylo
to nic platné...
foto
a text:
Radek
Adamec
|