Veřejné automaty a tel. karty:
Zavolat si v USA z budky je stejně snadné, jako
si koupit hamburgera. Aparatů je všude habaděj
a díky obrovským tlakům konkurence je telefonování
ve srovnání s ČR velmi levné. Patrně i malé
české dítě už ví, že v USA jsou místní (local)
hovory pro domorodce zdarma - platí pouze měsíční
paušál. Minutové sazby naskakují jen v případě
dálkových hovorů (long distance) čili ze státu
do státu v rámci unie, ale málokdy překročí
částku 5-7 centů za minutu. Totéž platí
pro hovory směřující do Kanady, Velké Británie,
ale rovněž Japonska a částečně i Mexika.
Hovory z telefonní budek za hotové (public telephone)
jsou poměrně drahé a chce to mít po ruce hrst
mincí. Americké společnosti proto vyvinuly speciální
telefonní karty (calling,
či prepaid card), které jsou k dostání prakticky
všude, a díky nimž lze šetřit značné částky.
Tyto karty se ovšem nestrkají do útrob automatů,
jak jsme zvyklí u nás. Vytáčením sekvence čísel
se zdarma připojíme k poskytovateli služby,
který nás po zadání identifikačního kódu (je
natištěn na kartě), přepojí dále na volané číslo.
Při používání karet nevyjde minuta hovoru v
rámci USA na více, jak 5-10 centů a při volání
do České republiky bychom se měli vejít do 30
až 50 centů za minutu. Tarify se pochopitelně
liší. V zásadě lze zakoupit předplacené karty
za 10 až 150 dolarů.
Mobilní
telefony:
Naprosto jiný komfort platí v USA pro telefonování
z mobilních telefonů. V zemi pracuje kolem
2000 operátorů mobilní telefonie, což jinými
slovy znamená guláš, nekompatibilní systémy
apod... a také to, že české GMS mobilní
telefony v USA nefungují. Telefonie se v
USA ovšem mění z hodiny na hodinu - operátorů
ubývá, zůstávají ti silní, kteří poskytují
servis na celkém území USA. Ani minuta hovoru
z mobilu v rámci USA by neměla stát více
jak 10 centů.
Telefon zdarma:
Internetové telefonování je v USA velmi
rozšířené. Dávno jsou pryč doby, kdy hovor
provázely četné ozvěny, nebo se ztrácel,
zpožďoval či byl závislý na tom, zda volající
také seděl u počítače se spuštěným internetem.
Tento druh telefonie má sice stále nižší
komfort, než klasické dráty, ale skutečně
funguje dobře a je hlavně zadarmo.
Mezi zavedené průkopníky patří jistě
Dialpad
a
Go2Call.
Obě služby jsou zdarma. Podmínkou je pouze
registrace. V rámci území USA tedy můžeme
zavolat z počítače komukoli s tím, že volanému
zazvoní aparát na stole. Totéž platí pro
lidi, kteří chtějí volat z ČR do USA. Opět
stačí jen počítač s internetem a do USA
telefonují zadarmo. Obráceně - totiž z USA
do ČR to bohužel zatím nejde. zpět
Nákupování
V nakupování jsou Američané také o něco
napřed. Jednak mají co utrácet, a jednak
nákupy považují za celonárodní sport číslo
jedna. Samotné nakupování se však řídí
stejnými pravidly jako u nás. Pár výjimek
však najdeme:
cokoli si v USA koupíte můžete většinou
do jednoho měsíce vrátit, i kdyby se
to jen nehodilo k barvě kabátu, nábytku
či psa. Důvody mohou být rozmanité a
nakonec vlastně žádné. Výjimky platí
pro počítačový software, koupi hudebních
CD či kazet (obal nesmí být porušen).
Kratší termíny vrácení jsou rovněž u
fotoaparátů ale i dalšího zboží, které
je takto výslovně označeno.
personál amerických obchodů má vesměs
daleko k profesionalitě. Zejména při
koupi počítačů, elektrotechniky a všude
tam, kde je zvykem se spolehnout na
radu odborného prodavače, se musí zákazník
spolehnout sám na sebe a vědět dopředu,
co vlastně chce koupit.
v Americe se v obchodech platí šeky,
hotovostí a kreditními kartami - pochopitelně
i těmi, kterými disponují čeští turisté.
k ceně kupovaného výrobku vždy v duchu
připočítejme nějakých pět až deset procent,
protože daně k nákupu naskočí až při
placení na kase. To tedy znamená, že
viditelné ceny jsou vždy, kromě benzínu,
uvedeny bez daně.
spropitné
čili tip se v amerických restauracích
pohybuje v rozmezí 15 až 20 procent částky,
kterou máme zaplatit a je prakticky jediným
příjmem servírek a číšníků. zpět
Internetový prodej
Internetový obchod (e-commerce) je v USA dobře
zavedený a mezi lidmi se těší neustále větší
oblibě. K nákupu je potřeba mít kreditní kartu.
Obchodníci ale někdy neakceptují mezinárodní
platební karty a vyžadují pouze karty vydané
americkými bankami. Nejenže zboží v internetových
obchodech vybíráme v klidu domova, ale výhodou
je i okamžitá možnost srovnání cen u konkurence.
Nezřídka tak narazíme na zásadní cenové rozdíly.
Dalším plusem je, že při internetové nákupování
neplatíme daně. Kolem $3-9 stojí poštovné a
balné (shiping and handling) - v poslední době
ale obchodníci, vedeni honbou na zákazníka,
ustupují i od těchto poplatků a berou veškeré
náklady spjaté s dopravou výrobku na sebe.
Kromě těchto výhod platí, že na internetu nakoupíme
i levněji. Například v případě autosoučástek
je cena až o polovinu nižší. zpět
Peníze
a jak jimi platit
Američané
jsou téměř jednou nohou ve světě elektronických
pěněz. V praxi to znamená, že platebními
kartami (debetními i kreditními), lze zaplatit
téměř úplně všude a všechno - včetně benzínu.
Ale i zde pochopitelně existují výjimky.
Hotovost
Hotovost (cash) žádají například pokladny
kin, fast-foodové řetězce v čele s McDonald's
a sem tam překvapí i nějaký drobný obchodník,
živnostník, když tvrdí, že kartu vezme například
jen od deseti dolarů za nákup nahoru. Mít
dvacet dolarů pohotově k ruce není tedy
k zahození.
ATM
- výběrové automaty
K
výběru hotovosti pomocí kreditní karty slouží
rozsáhlá síť automatů tzv. ATM - které se
nalézají prakticky na každém rohu, v bankách,
obchodech, benzínových čerpadlech apod.
V USA uspějeme bezesporu s oběma nejznámějšími
typy karet VISA, MasterCard. Většinou nenarazíme
ani v případě American Express, Cirrus či
Discovery.