Příjezd
do Washingtonu, New York a konec mamutíků v Americe
autor:
Radek Adamec
Náš
poslední cestovní nocleh jsme vykonali v Gaudelape National
Park v Texasu, kde nás napadl rozličný noční hmyz. Dík
objevu mexických chlebových placek jsme božsky posnídali
a rozhodli se prozkoumat nedaleký jeskyňový systém (prý
jeden z největších, ale co není v USA největší) Carlsbad
Caverns - ten už ale v New Mexico. David se výpravy
nezúčastnil, trochu běhal a pak si pochvaloval zvuky
pouště. Jeskyně nebyly špatné, byly obrovské. Dole Amíci
vybudovali úplné městečko. Ondřej zde objevil svůj největší
americký záchod.
A
pak jsme to vzali šmahem. Kolem půlnoci jsme přespali
v KOA kempu, nějakých 100 mil za Dallasem. Vstali jsem
v deset, vyjeli před polednem a dík Ondřejove řidičské
přislužbě jsme dorazili druhý den v půl deváte do WDC.
Na jeden zátah jsme tedy zdolali něco přes 1200 mil.
Nutno říci, že dohromady bylo mil kousek přes 9 tisíc.
Washington...,
to byl především odpočinek. Několik osvěžujících hodinek
spánku nám dalo sílu vyrazit s přáteli z české ambasády
na Adams Morgan - centrum místního nočního života. O
den později jsme oslavy
zopakovali, tentokrát u nás doma, opět s přáteli. Nicol
nám radostí z toho, že nás vidí, celý večer tancovala.
A, že jí to šlo!! Zpestřením večera byla hra nervíky,
při níž šlo jen o jediné, co nejvíce vypít. To se také
podařilo. Zejména Ondřejovi, jenž se dostal do své klasické
prudivé nálady.
V
pondělí nás hodný pan konzul Hrubec odvezl do New Yorku,
kde jsme se přilepili na zpravodaje ČTK Vlastu a jeho
ženu. Oba byli skvělí, čímž jim mamutíci ještě jednou
moc děkují. Ráno jsme si to metrem namířili k World
Trade Center - známým to dvojčatům, došli k Battery
Park a vydali se po Brodway za dobrodružstvím...
...jako
mávnutím kouzelného proutku nás pojala čínská čtvrť.
Upozorňuji, že mamutíky bylo stále obtížnější fotit,
hlavně David unikal, kde se dalo. Trochu jsme kousli
do Lower East Side, kde dříve sídlila početná židovská
komunita, prošli luxusní SOHO a dorazili do Greenwich
Village...
...
ve Financial District se slavnou Wall Street jsme jej
nepotkali a tak jsme pochodovali dále kolem radnice
k majestátnímu, kamennému Brooklyn Bridge...
..v
jedné z nejživějších čtvrtí (co do počtu hospod) leží
i Washington Park, s desítkami šachistů podivných existencí.
Zatímco jsme s Davidem pozorovali dění na šachovnicích,
začala Ondřeje balit jakási špinavá Albánka, krom cigarety
se mu však na kobylku nedostala...
...kolem
půl páte jsme byli téměř mrtví únavou. Irská hospoda
v East Village nabídla svá pohostinná křídla a my s
povděkem nabízený azyl přijali. Začali jsme jedním džbánkem
piva, ale...
...nějak
se nám zde zalíbilo a nohy bolely. Byl zde i pool a
my s Davidem zavětřili příležitost. Nakonec se nám podařilo
několika, ba přímo mnoha skvělými výkony, držet místní
kulečníkáře v uctivosti. Ondřej sice hrál jen jednou
- neúspěšně, ale dík jediné povedené fotce se protlačil
na stránky...
...i později byl zcela nezkrotný a nabit fotogenickým
nábojem. Několika neuvěřitelnými
tanečky si dokázal podmanit celou hospodu a náhle se
kolem něj zatočila, k nelibosti svých chlapců, i děvčata.
Kolem třetí ráno, kdy euforie ustoupila, však v naší
partičce propukl nevinný konflikt. Bez většího rozvádění
jen zmíním, že jsme byli z hospody regulérně vyhozeni.
Ondřej za trest putoval samotinký a řádně vystrašený
taxíkem. My s Davidem jsme dorazili o hodinku později.
Středa
byla vyhrazena druhé polovině centra NY. Opět pěšky
jsme to vzali od Empair State Building na 34té ulici,
přes Times Square na 42druhé nahoru až do Central Park.
Ten jsme přešli, mrkli na českou misi a ulicí Lexington
jsme došli zpátky jedenapadesátku a odtud metrem zpátky
k našim hostitelům, opět totálně zdecimováni.
Ráno
bylo bleskové. Rychlé zbalení, rychlá pepsi-cola na
stanici metra. Pak jen krátké mávnutí a mamutíci byli
pryč. Chystali se ještě před odletem do Bronxu a Brooklynu,
jak dopadli, ale nevím. V půl desáté jsem osedlal Greyhounda,
do WDC přijel před druhou a večer sesmolil poslední
stránku vyprávění o mamutíkách v Americe...
|