Prespali
jsme par mil pred Chicagem. Pochopitelne primo ve voze.
Ondrejovi ani moc nesmrdely nohy. Strasne se bal, ze
na nej prijde nejaky cerny bratr. Nakonec jsme mu domluvili,
ze kdyby nekdo takovy spatril vyholeneho Arijce, dvakrat
by si nejaky incident dobre rozmyslel. Chvilku hlidkoval,
ale zhruba po deseti minutach zarezaval.
Rano
jsme pojedli ve skvelem bistru, obsluhovani jeste skvelejsim
cernosskym personalem. Mamutici byli Chicagem zcela
uchvaceni. A tak fotili, pobihali... Davidovi dosel
posledni film...prvni den na ceste...bez komentare.
Tak
to je parada, mamutici v osm rano, stastni, ze vydi
skutecny americky zivot. Ondra take navic i svoje prvni
mrakodrapy.
Chicago
ponekud netradicne. Tato fotka se patrne pozdeji stane
ustrednim logem teto cesty. V pozadi foceneho utvaru
(kdo jej pozna??) je chicagska nadzemni draha.
Ondrej
vyjel na strechu druhe nejvyssi budovy sveta - Sears
Tower a polozil zde kabel, coz si pozdeji moc pochvaloval.
David nejel, pry ho to
moc nebere. Misto toho sel az k Lake Michigan, bylo
pekne rozbourene - zpatky utikal, protoze nestihal dohodnuty
sraz.
Mohutny
indiansky barbar prepadl pokojne perouci osadnici. Dik
blizkosti fotografa se nakonec podarilo zabranit nejhorsimu
- totiz znasilneni.
Dablova
vez ve Wyoming, kde se pred lety tocila Spielbergova
Blizka setkani tretiho druhu. Kdo si dneska jeste vzpomene??
Naopak Ondrej nikdy nezapomene...
Od
Devils Tower uhanime smerem na Seattle. Cestou mijime
kemp zdarma,
nemame preci cas...