Zapomeňte
na přecpaná americká města a vyražte do přírody!
příroda:
Radek
Adamec San Francisco
Kulisy
do westernu: Monument Valley v Arizoně
Americká
příroda nabízí mnohé záleží na gustu, ročním
období a hlavně kapse. Američané jsou nejen národem
automobilistů, ale i táborníků. Svými čtyřkolými oblíbenci
nezvyklých tvarů křižují svou zemi bohatě vybaveni
množstvím proviantu, bez něhož by v přírodě zaručeně
nepřežili.
Jedna
z největších turistických atrakcí Ameriky: Grand Canyon
Američtí
výrobci kempovacích potřeb prokazují neobyčejnou vynalézavost.
Čeští majitelé na koleni stlučených karavanů by v
amerických obchodech plakali závistí. Vždyť taková
odsávačka chřestýšího jedu, párek světlic, kapesní
čistička vody či příruční systém satelitní navigace
zaručeně přinesou civilizaci i do drsných oblastí
nevadské pouště. Navíc Američané milují barbecue,
jak říkají rituálu opékaní masa, kuřat, hub a dalších
poživatin. A jen výjimečně by večer v přírodě zasvětili
něčemu jinému než romantice ohnišť, nebo ještě lépe
elektronicky řízených roštů.
Pouliční
jazz v New Orleans
Ze
západu na východ
Díky
husté pavučině silnic je většina přírodních skvostů
USA dostupná vozem. Turista si auto, pochopitelně
klimatizované, může buď pronajmout, nebo zakoupit.
Cestování vozem vyjde nakonec levněji než ježdění
vlaky Amtrak nebo dálkovými autobusy Greyhound.
Jednotlivé
oblasti unie se od sebe velmi liší. Začněme kupříkladu
Kalifornií třetím největším státem USA. Magická
atmosféra San Franciska s rybími trhy, množstvím nejrůznějších
ras a siluetou Golden Gate Bridge přízračně
oranžového mostu zasáhne každého. Cestovat odtud
do Los Angeles pacifickou highway, pověstnou silnicí
č. 1, je rozhodně zážitek: rozervané vysoké pobřeží,
protkané nebezpečnými serpentinami, kde reliéf původní
krajiny ruší jen romantické pláže a domy těch opravdu
hodně bohatých. Citlivější povahy zde mají sklon k
melancholii.
Zato
Los Angeles, gigantická laboratoř světového filmu,
působí značně odcizeně. Dokonce i atmosféra čtvrti
Venice Beach, kde se v šedesátých letech scházela
avantgardní mládež, dokonale vyčpěla.
Vítejte
v americké Praze. Toto oklahomské městečko je pěkný
zapadákov.
Údolím
smrti
Stačí
ale vyrazit pár set mil do vnitrozemí, a člověk začne
lapat po dechu: třeba v Death Valley Údolí smrti,
nejhlubším místě západní polokoule (86 metrů pod úrovní
moře) a zároveň nejteplejším bodě světa. V roce 1913
zde naměřili 57 stupňů ve stínu (ten tu však není).
Běžně je zde přes čtyřicet. Pouštní asfaltové přivaděče
lemuje zakrnělá a sluncem zrezlá vegetace. Tříkilometrové
skalní masivy pohoří Panamint brání oběhu vzduchu,
nikde žádná voda. Šoféři bez solidní klimatizace to
mají v příšerném horku předem spočítané. Ale o kousek
dál stojí moderní hotel s palmami a umělým potokem
a pár mil odtud leží nejníže položené golfové hřiště
na světě. Údolí smrti je byznys založený na paradoxu.
Také
další dvě stovky mil směrem na severozápad se rozprostírá
kraj kontrastů. Blankytně modrá vysokohorská jezera
Mono a Tahoe Lake, na pozadí sněhové čepičky pohoří
Sierra Nevada a snesitelné teploty. Podél silnice
nevelká, ale příjemná městečka, z nichž je to do hor
a také na nejvyšší masiv kontinentální Ameriky
Mt. Whitney (4418 m), co by kamenem dohodil.
Horké
gejzíry v Yellowstonském národním parku
Parky
pod patronací vnitra
Sierra
Nevada působí neprostupně. Avšak i touto hradbou kamene
silničáři nedaleko osady Lee Vining prošli. Zkratka
přivede motorizované cestovatele přímo do srdce Yosemitského
národního parku, plného divoké přírody. Hned od začátku
prázdnin je park ucpán kolonami aut. Vedle angličtiny
zní hojně i němčina. Při tak silném provozu by Šumava
zanikla během dvou sezon. Zdejší příroda je ovšem
střežena četnými ochránci-rangery a parky jsou pod
patronátem federálního ministerstva vnitra. Jistě,
chce to hlavně peníze. Vedle těch z rozpočtu plynou
další i z nemalého vstupného. Stejné je to i v jiných
podobných parcích: v Kalifornii lze ještě navštívit
rezervace Kings Canyon a Sequoia s obrovitými jehličnany,
na severu v hraničních oblastech Wyomingu a Montany
obrovitý Yellowstone, na východě ve Virginii Shenandoah,
na Floridě Everglades s aligátory.
Jako
v pohádkové botanické zahradě to vypadá na jihu Arizony
u hranic s Mexikem v kaktusových rájích Organ Pipe
Cactus a Saguaro Park. Severu téhož státu dominuje
Grand Canyon: zázrak geologických sil, stovky kilometrů
dlouhý, desítky široký a místy až čtyři hluboký, jehož
vnitřkem teče modrozelené divoké Colorado.
Vyprahlá
a hornatá území Utahu, Colorada, Nového Mexika, ale
také třeba až trochu nudné roviny středozápadu nesou
stopy pohnuté historie indiánských národů. Důmyslné
skalní konstrukce v Mesa Verde nebo pueblové sídliště
v Taos Pueblo jsou dodnes důkazem vysoké úrovně indiánského
stavitelství. Původní kolorit indiánské kolonie si
pokoušejí zachovat Navahové v Monument Valley
prachové poušti, bez jejíchž skalních kulis by se
neobešel žádný dobrý western. Vedle tradičních obydlí
hliněných hoganů, připomínajících eskymácká
iglú vidíme kola satelitních antén a pětilitrové
fordy, které nyní indiáni sedlají namísto tradičních
mustangů.
Silueta
z televizních seriálů: Golden Gate Bridge v San Francisku
Medvědů
víc než turistů
Opravdoví
fajnšmekři toužící po dokonalém vytržení z rytmu civilizace
míří hodně vysoko na Aljašku. Narazit při toulkách
hustými lesy na medvěda je zde méně vzácné než potkat
jiného turistu. Zajímavá je i romantika Nové Anglie
na severovýchodě USA: malé farmy roztroušené mezi
mírnými pahorky a šťavnatými loukami se táhnou napříč
státem Connecticut a pokračují přes New York, Vermont
až nahoru do Mainu. Kraj dýchá duchem staré Anglie
a nejhezčí je na podzim. Nedotčená území Michiganu
a Wisconsinu zase slibují absolutní klid borových
lesů, zvlášť v okolí Velkých jezer. Na jih od Marylandu
k Alabamě a Georgii jako by se život unavil téměř
subtropickým klimatem, stále živým rasovým napětím
a puritánskou morálkou. Výjimkou je bohatá Florida
s romantickým souostrovím Keys a volnomyšlenkářská
Louisiana s New Orleans, které je dodnes silně poznamenáno
bývalým francouzským kolonialismem.
Samostatnou
zeměpisnou kapitolu tvoří rozsáhlé a vesměs neosídlené
polopouště pyšného Texasu nebo prérie Jižní a Severní
Dakoty. Jen pro představu: USA zabírají 9,5 milionu
čtverečních kilometrů, z toho prakticky pustá Aljaška
pětinu. Obrovská země s nepatrnou hustotou osídlení.
Víc než dvě třetiny Američanů žijí ve městech. A tak
mnohem pravdivěji Ameriku charakterizují zdánlivě
nekonečné pustiny protkané rozsáhlou sítí asfaltových
silnic než rušná velkoměsta s mrakodrapy symboly
bohatství a paradoxně zoufalého nedostatku životního
prostoru. Jako by nebylo mimo hranice aglomerací kde
bydlet.
*
Opravdoví
fajnšmekři míří hodně vysoko k ledovcům na Aljašce
Amerika na cestách |
Délka vozovek |
2 889 086 km |
Počet registrovaných aut |
206 360 000 |
Průměrná cena 1 l
benzinu |
|
|
28 centů (9 Kč) |